Tak, zkusíme napsat vtipné zážitky při odlovech kešek? nebo alespon zajímavé+trapásky
PS: začínám, tak nemohu moc sloužit
Tento příspěvek byl upraven od tamtenc: 01 červen 2015 - 14:35
Publikováno 01 červen 2015 - 14:31
Tak, zkusíme napsat vtipné zážitky při odlovech kešek? nebo alespon zajímavé+trapásky
PS: začínám, tak nemohu moc sloužit
Tento příspěvek byl upraven od tamtenc: 01 červen 2015 - 14:35
Publikováno 01 červen 2015 - 14:48
Necele dva mesice zpatky, pri odlovu Vyhlidka Kamenna Horka
Na kes jsem vyrazil s Potkysakama, po skonceni nedalekeho CITO. Preci se nebudeme zdrzovat s parkovanim pod kopcem, dojedem rovnou k prvni stage, zvlast kdyz je nekdo mistni, takze to tu zna...
Zastavili jsme 20 metru od krize. Kriz krasne zdobenej, kousek za plotem, na zahradce ) a na te zahradce rodinka. Po chvili premysleni, vytahuju zrcadlovku za ucelem maskovani. Pak jsme poposli bliz, koukame a napis nikde. To jsme uz upoutali pozornost rodinky a nastala usmevna konverzace, ktera nas jeste vic utvrdila, ze jsme spravne a jen jsme slepi. "Jen se na ten kriz divame" "Jen se divejte, na ten kriz se diva hodne lidi a temer kazdej si ho i foti". No, trvalo nam to jeste dobrych 5 minut, nez jsme to vzdali a odesli k vozidlu se poradit co dal. Teprve tam jsme se podivali do navigace a zjistili, ze jsme studovali uplne jinej kriz.
Publikováno 01 červen 2015 - 14:56
Pri logovani kese s doporovodem dalsiho kacera...
Zapsal jsem si pekne datum a chtel napsat cas. Zamumlal jsem "kolik?" a snazil se precist cas z garmina, zaveseneho na batohu. V tom mi docvaklo, ze jsem se dival pred chvilkou a bylo "11", coz jsem polohlasne dodal. Na to se ozvalo "12". Oponoval jsem konstatovanim "11 05" (nejaka minuta urcite utekla), cimz jsem to povazoval za zcela jasne a vyrizene, ale odpoved "12 04" mne vyvedla z omylu. Stalo se okolo 11:05 dne 12.4.
Publikováno 01 červen 2015 - 15:34
Chodím často se psem na procházky kolem jedné kešky, která je pod zemí, její tématika je bondovská. A jednou jsme šli společně s přítelem vyvenčit psa a u odbočky parkovalo auto. šli jsme se podívat blíž, stála tam banda zarostlých týpků. Chvíli jsme se měřili a oni se snažili zamaskovat, že mají kolegu dole. Nevydržela jsem to a řekla jsem: "Tak co, na Bonda?" Chvíli na mě zírali, a pak z nich vypadlo: "Na jakýho Bonda?" Raději jsem to dál nerozváděla a odešli jsme. No a s tím datem tam žádný log nepřistál, tak to asi byli jen průzkumníci podzemí a já byla za cvoka
Publikováno 01 červen 2015 - 16:00
To je dobrý. Já lovil kešku u dálnice a igelitka mi od ní ulítla silným větrem směrem k dálnici...no chyt sem jí v poslední chvíli . Letěla igelitka já a batoh
Publikováno 01 červen 2015 - 17:21
Přepisovat sem své zážitky teď nemám čas, tak alespoň poskytnu k přečtení některé mé "TOP" logy, kde je řečeno víc, než dost:
Aktuálně můj nejdelší log aneb když se (ne)daří...
Další důkaz, že když se daří, tak se daří...
Do třetice všeho zlého (ale nakonec i dobrého)...
A ještě tečka na závěr (asi nejméně popisující moji nechopnost)...
Publikováno 01 červen 2015 - 19:11
Dobrý bylo, když jsem lovil keš na Mužským.
Přišel jsem nahoru i s kolem a koukám do mobilu, kde je keš. Jenže ke mě přiběhl chlapík kolem 30tky, podíval se mi na displej mobilu a zeptal se, jestli taky hledám keš. Řekl jsem mu jako že jo. Tak mi řekl - koukej ta keš je tamhle vzadu přikrytá kamenem. Pro sebe jsem si řekl no to ti teda děkuju ty blbče. A potom spustil, jestli nevím jak se v c:geo loguje. Dělal jsem, že vůbec nevím a že to neznám a neumím. Stále mě takhle otravoval, dokud na to nepřišel sám. Počkal jsem, až všichni turisti i chlapík s rodinou odejde a šel jsem v klidu logovat. Chlapík se do keše zalogoval nějak M+T+P+K a do logu na net, o kterej tak stál napsal TFTC!
No nic následovala další keš - earthka - několik metrů hluboká škvíra kousek dál. Přijel jsem a jen jsem viděl, jak se drží břízy a dětem s manželkou říká, at nechodí za ním. Ještě, že jsem ho zastavil a sdělil mu, že tam nic není a že stačí odpovědět na otázky, jejíž odpovědi jsou na infotabuli. Jinak by byly děti nejspíš bez tatínka.
Z toho vyplývá, že začátečník by si měl přečíst alespon zk. pravidla, než půjde lovit.
Samsung Galaxy Core LTE + Garmin Etrex 30
Publikováno 01 červen 2015 - 20:11
Publikováno 01 červen 2015 - 21:02
Když jsem si o geocachingu přečetla v časopise Cosmopolitan - hned jsem veděla - že se chci stát geocacherem... Že bych mohla zažít konečně nějaké větší dobrodružství - než jsou slevy v obchodech - kam chodí tyto čtenářky nejradši... V duchu jsem se těšila - že konečně na mě čeká něco napínavého a vzrušujícího jako z Foglarových románu...
Co nejřív jsem chtěla vyrazit hledat a najít svůj první poklad... Na netu jsem si našla hned geocaching.cz - tehdy tu ještě existovala mapa s poklady...
Do oka mi kousek od baráku padnul růžový terč se záhadným názvem Bosna... Na tom by nebylo nic divného - kousek odtud bylo místo u řeky - kterému se od války přezdívalo Kongo... Říkám si tehdy tak proč taky ne Bosna...
GPSku jsem pochopitelně neměla - telefon sice měl offline navigaci - ale v jiném formátu souřadnic - tak jsem si jen zběžně zapamatovala kde to je...
Na místě byla novostavba bez plotu a tam hromada kamení. Potěšila jsem se tedy - vždyť kešky jsou nejčastěji pod kamenem...
Hledala jsem asi dvě hodiny - než se setmělo... a druhý den znovu...
Pak jsem se zase koukla na mapu na geocaching.cz a omylem jsem se uklikla... Umístnila jsem růžový tetč doprostřed Sečské přehrady... A sakra... asi jsem omylem založila kešku...
Klikla jseem na to a zobrazilo se mi jméno ewwwe. Došlo mi - že jsem si označila souřadnice domova...
Kešerovi Bosna - kterého jsem nikdy nikde neviděla - ani v žádném logbooku se omlouvám za přerovnání kamanů na zahradě...
Publikováno 01 červen 2015 - 21:22
Publikováno 01 červen 2015 - 21:26
Co nevidím, nahmatám . . .
Publikováno 01 červen 2015 - 21:38
Jo, na té mapě prý byly vidět domácí souřadnice některých kačerů. Což možná nováčci nevědí, já to taky nepamatuju.
To bylo kolem 9.6 2011 - svoji první kešku jsem našla o čtyři dny později na židovském hřbitově v Dubu u Prachatic...
Ze svého začátku mám vtipných historek víc... Třeba jsem šla na mysterku - ale nevěděla hsem - že jdu na BFko... Díky místním znalostem jsem šla na Čertův kámen a kešku o velikosti large jsem stejně nenašla...
Zato jsem došla domů jsem v podprsence - tričko i mikinu jsem naplnila houbami... Vzhledem k tomu - že houby nejím - mamka mi řekla - že ta moje nová hra není až taková blbost...
Publikováno 01 červen 2015 - 21:45
Už jsem to popisoval v jiném vláknu, ale sem se to hodí přesně. Můj kamarád je specialista na BF hledání. Jednou narazil na telefonní budku a v rohu vidí menší vosí hnízdo. Řekl si - hnízdo je falešné a uvnitř je keš!
Hnízdo falešné nebylo...
Jo, šnekům ulitu nevěřím už dávno, ale před vosím hnízdem bych asi měla respekt.
Publikováno 01 červen 2015 - 23:31
Šli jsme od keše, která ukazuje "vesničku" takovejch těch dětskejch skřítkovskejch domečků v lese.
A ve stejnym směru přichází rodinka a ptá se nás "tak co, našli jste?"
Tak jsme jim začali líčit, že nám to docela trvalo, že nám k tomu neseděl hint... a oni na nás koukali čím dál divnějc... a zjistilo se, že mysleli, jestli jsme taky našli houby:)
Publikováno 02 červen 2015 - 6:33
Taky mám spoustu zážitků popsaných v lozích...
Ve zkratce třeba takový, kdy hledáme na sídlišti, nalézáme na patě paneláku a když poodstoupíme, vidíme za keřem paní, jak kouří cigaretku. Ta na nás však hned volá - já jsem taky kačerka!. Druhý den jsme tuto kačerku potkali o 15 km dál na keši :-). Podotýkám bylo to asi 200 km od domova :-).
Nebo když jsme lovili na jedné z Šumavských slatí, čekáme, až odejdou lidé a najednou si všimne pán, že mám v ruce GPSku. Tak mi povídá, že jsou taky kačeři, že už tu lovili, ale jejich kluk tu ještě kešku nemá odlovenou... A že ví, kde keška je. A kluk se hned sehnul a vytahuje keš z pod chodníku. Tak se logujeme, povídáme a po chvíli odcházíme. Nápověda sedí, vše OK. No, až doma jsem zjistil, že se jednalo o hru Všechny barvy duhy, kterou našli, a která byla asi 2 metry vedle umístění skutečné keše a stoprocentně odpovídala nápovědě...
Případně podobná - vylezeme na jeden Slovenský štít, najdeme keš, která odpovídá nápovědě... Po návratu ze Slovenska asi po týdnu jdeme na event na Sněžku a tam náhodou potkáme autora, tak se bavíme o jeho keši - a zjišťuji, že jsme našli falešnou schránku, kterou tam někdo založil a on se ji snažil už zlikvidovat, jen ji nemohl najít :-)
Případně ještě jedna ze Slovenska:
Pod Tatrami jsme původně chtěli spát v kempu, ale když jsme zjistili, že nás vyjde jen asi o 2 eura levněji, než privát, dali jsme přednost privátu. Obě noci jsme tam bydleli s příjemným českým párem. První večer jsme prohodili pár slov, druhý večer jsme se rozpovídali, pán s paní nám dali spoustu tipů na výlety. My tam byli autem, oni vlakem. Poslední den, kdy mi přejížděli jinam, oni chtěli jít na výšlap a jet stejným směrem jako my autobusem, tak jsme jim nabídli, že je vezmeme... Cestou v autě mám GPSku za sklem a povídám Daně (manželce) - "tady vpravo je taky keš u toho plesa". A pán na to: "Já si říkal že tuhle GPSku budou mít asi kačeři!" My jsme taky kačeři. A zjistili jsme, že 2 dny bydlíme na privátě s moravskými kačery! Mrzelo mne, že jsme na to přišli až tak pozdě... Alespoň nás varovali, že na Kriváni jsou 2 krabičky - jedna normální a jedna polského open-cachingu - našli jsme obě - jeden metr od sebe:-)
Publikováno 02 červen 2015 - 13:42
Hezké téma:)
Trapasy si nechám pro sebe, túdle núdle, aby si ze mě celé fórum dělalo prču ;-)
Ale příhodičku do placu dám:
Před 2 týdny jsem vyrazil s kolem do Turnova na kešky. Mám to z domova tak 50 km. Jezdím, lovím, a jako poslední si nechávám finálku jedné z tamních sériových multin. Krásné místo u vody, kolem vede opuštěná cyklostezka, lidi si dávají nedělní oběd. Zašátrám, nacházím, otevírám a loguju. Vtom slyším za svými zády nějaký ruch... "Sakra, mudlové! A zrovna, když loguju..." napadá mě rychle rozepnout opasek, postáhnout gatě a předstírat defekaci. To se snad nikdo dívat nebude...
Tak jo. Místo "elegantního" vyřešení situace ale vidím, jak tři mudlocyklisti brzdí a co je nejhorší, jeden z nich na mě volá : "Richarde!" (Opravdu se tak jmenuju.) Polévá mě pot. Kdo to herdek...
Zamžourám a vidím a nevěřím. Ti cyklomudlové jsou má vyženěná rodina - tchyně, tchán a švagr, podotýkám, že pocházejí od Vysokýho nad Jizerou, takže jsme se potkali asi přesně v průsečíku mezi našemi bydlišti, zcela nečekaně, ani jeden o tom druhém netušil, že mířej na Turnov...
Kalhoty rychle nahoru, protože o mé geovášni vědí. Pantáta nakonec smířlivě povídá: "No, trochu jsem měl pochybnosti, ale teď fakt vidím, žes nekecal, že opravdu jezdíš na kešky a ne za holkama"....Dobrý, ale to ještě není konec. Švára, trochu ostřejší povahy, dodává: "Hele, a to ti přijde normální sr.t rovnou na keš?"
Jak jsem psal, trapasy si nechám opravdu pro sebe ;-)
Hyvä ahma - huono ahma. Ainoa hyvä ahma on pahaa.
Publikováno 02 červen 2015 - 17:26
Ty tvoje trapasy bych si docela ráda přečetla, když tohle je jen "příhodička" :-P
Publikováno 04 červen 2015 - 9:30
Tak já sem hodím čerstvou (včerejší) příhodu. Po desátý večer odjíždím z práce domů. Projedu nedalekou křižovatkou a koukám, že na odbočce vpravo na nadjezd nějaká skupinka něco kutí u krabice na značce v protisměru. Hmmmm. Ale tady nic není. ???? Jedu dál, ale nedá mi to a asi po 250 m obracím auto. Odbočuju na nadjezd a koukám. U krajnice bliká auto a skupinka pořád něco kutí. Přejedu přejezd, obracím a vracím se po druhé straně. Koukám jestli auto nenese nějaké TB nebo něco podobného. Minu auto, minu skupinku a chystám se zastavit u kraje. Vyjíždím přes krajnici a to co vypadalo jako rovný trávník najednou mizí pod koly a auto se zhoupne. Sakra příkop. Naštěstí jsem najížděl šikmo a auto tak visí ještě na třech kolech, i když se houpe. Zpátečka naštěstí nakonec pomůže. Vydávám se ke skupince a zazní otázka "Zdravím, můžu se zeptat co tady děláte?". Otevřená skříňka a postávající skupinka mluví přece jasně. Koukají na mě jak na blázna, ale odpoví mi "Instalujeme radar pro statistický výzkum zdejší dopravy." Ups.
Tento příspěvek byl upraven od MK1977: 04 červen 2015 - 9:32
Publikováno 04 červen 2015 - 9:32
Pro Panzerstepan:
Už jsem to i zkusil. Párkrát. Ve stoje před fórem povídá jen málokdo a ještě přednášející občas někdo osočí, že se považují za "pseudocelebritu". Pokaždé se ale historky povídají u stolů a tam <ironie>kupodivu</ironie> ještě nikdo nikoho z "psedocelebritování" neosočil...
Tím samozřejmě nemyslím monotematické přednášky, kde třeba zrovna Jacka byla vítaným hostem a byla by znova, pokud by si zase našla jeden večer ve svém nabitém programu čas...
Dobrovolník si myslí, že ví, co je správné, a dělá to. Aktivista si myslí, že ví, co je správné, a nutí to dělat ty ostatní.
0 uživatelů, 4 návštěvníků 0 anonymních uživatelů